Shrnutí:

Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance mimo sjednané místo výkonu práce za účelem plnění pracovních úkolů.
Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu pouze na základě dohody, například souhlasu sjednaného v pracovní smlouvě.
Zaměstnanci při pracovní cestě vzniká nárok na cestovní náhrady, zejména za dopravu, ubytování, stravování a další nezbytné výdaje.
Výše stravného závisí na délce pracovní cesty, přičemž pro tuzemské a zahraniční cesty platí odlišná pravidla a sazby.
Zaměstnavatel by měl předem určit podmínky pracovní cesty a po jejím skončení zajistit vyúčtování cestovních náhrad.

Pravidla pro služební cesty a výše cestovních náhrad [2026]

Víte, na co má Váš zaměstnanec nárok, když ho vyšlete na služební cestu, a na co nesmíte zapomenout? Zjistěte, za jakých podmínek může zaměstnanec vyrazit na pracovní cestu a jaké výdaje se s ní pojí.

Co je pracovní cesta?

Pracovní cesta není nic jiného než legislativní označení hovorového výrazu služební cesta. Zákoník práce ji definuje jako časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo práce. Neuvádí, jak dlouhá by měla být – naopak říká, že na ni můžete zaměstnance vyslat jen po vzájemné dohodě.


Co je třeba udělat před pracovní cestou?

Než začnete rezervovat jízdenky a hotel, pohlídejte si, že splňujete dvě podmínky:

  • 1

    Máte souhlas zaměstnance

  • Souhlas s pracovními cestami můžete zahrnout rovnou do pracovní smlouvy nebo ho zařídit formou dohody. Pokud se chcete vyhnout neshodám, je nejvhodnější zajistit si souhlas v písemné nebo elektronické podobě.

  • 2

    Zaměstnanec vyplnil cestovní příkaz

  • Před cestou odjíždějící zaměstnanec vyplňuje formulář neformálně nazývaný „cesťák“. V něm uvede základní informace o cestě – její cíl, účel, datum odjezdu i návratu a dopravní prostředek. Předvyplněné údaje zkontroluje a podpisem schválí nadřízený, případně jiný pověřený pracovník.

    Po návratu z pracovní cesty zaměstnanec do cestovního příkazu doplní časy odjezdů, příjezdů a doby výkonu práce (u cesty do zahraničí navíc i čas přechodu státní hranice). Rovněž je nutné uvést vynaložené náklady, které zároveň prokáže příslušnými doklady o zaplacení.


Koho nemůžete poslat na služební cestu?

Kdyby Vám zaměstnanci odmítli udělit souhlas s konáním pracovních cest, můžete jim dát kvůli nesplnění požadavků pro výkon sjednané práce i výpověď. Bez postihu mohou odmítnout služební cestu pouze:

1/ Zaměstnanci vyjmenovaní v zákoníku práce, kteří mohou být vysláni na pracovní cestu jen s uděleným souhlasem pro konkrétní cestu. Patří mezi ně:

  • těhotné ženy a zaměstnanci pečující o děti do 8 let;
  • osaměle žijící osoby pečující o dítě mladší než 15 let;
  • pečovatelé, kteří se prokazatelně dlouhodobě starají o osobu závislou na pomoci jiných.

2/ Zaměstnanci, kteří předem nedali souhlas s pracovními výjezdy.


Délka pracovní cesty

Když vyšlete zaměstnance na dvoudenní služebku, nebudete mu platit za 48 hodin práce ani proplácet přesčas. Právo na přesčasový příplatek by měl pouze v případě, kdyby na služební cestě skutečně pracoval déle, než je jeho stanovená pracovní doba.

Na druhou stranu – i kdyby např. schůzkou s klientem strávil dvě hodiny z celé pracovní cesty, má nárok na náhradu mzdy jako za běžně odpracovaný celý den.

Zaměstnanci neplatíte dobu strávenou na pracovní cestě, která nespadá do rozvržené směny (např. večerní cestování, přespání v hotelu). Za tuto dobu mu náleží pouze cestovní náhrady.

Příklad: Máte firmu v Olomouci, odkud vyšlete zaměstnankyni Janu na školení do Prahy. Přestože má pracovní dobu vymezenou od 7:00 do 15:30 hod., kvůli školení začínajícímu v 10 hodin musela Jana vyjet už v 6 hodin ráno. Po skončení akce v 15 hodin se vydala na cestu zpět a domů se dostala až ve 20:00.

V tomto případě bylo výkonem práce školení v čase 10:00–15:00. I když Jana odpracovala „pouze” pět hodin, zaplatíte jí za tento den stejnou mzdu, jako by jej strávila celý v kanceláři v Olomouci. Přestože cestovala ráno i večer mimo svou pracovní dobu, tato doba se neproplácí.


Tuzemské pracovní cesty

Zaměstnanec na pracovní cestě má nárok na proplacení cestovních výloh týkajících se:

  • dopravy;
  • stravování;
  • ubytování;
  • případně dalších výdajů.

Na jejich zaplacení můžete pracovníkovi poskytnout zálohu, dát mu k dispozici firemní platební kartu nebo mu je proplatit až po skončení a vyúčtování služební cesty.

Zatímco minimální limit stravného a výši náhrad za použití vlastního vozidla zaměstnance upravuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí a částky se každý rok mění, další náhrady vyplácíte podle skutečných výdajů na základě doložených dokladů. Pro výpočet cestovních náhrad v roce 2026 platí vyhláška č. 573/2025 Sb. ze dne 22. prosince 2025.

Pozor na zvýšení cen paliv: Od 1. října 2026 se pro účely cestovních náhrad zvyšuje průměrná cena benzinu Natural 95 ze současných 34,70 Kč na 41,80 Kč za litr. Jde o další mimořádnou úpravu reagující na vývoj cen pohonných hmot. U motorové nafty ke změně došlo už od 1. června 2026, kdy byla její průměrná cena zvýšena na 44,50 Kč za litr. Ostatní sazby cestovních náhrad se nemění.

Náhrady za stravné

Výše stravného se řídí délkou pracovní cesty a počtem poskytnutých jídel.

Zatímco ve státní a příspěvkové sféře se mohou zaměstnavatelé rozhodnout pro sazby stravného ve stanoveném rozmezí, Vy jste jako podnikatelé povinni zaměstnancům podle § 163 odst. 1 zákoníku práce vyplatit nejméně částku uvedenou na dolní hranici. Stravné můžete navýšit, ale vše nad rámec zákona je zdaněno a podléhá odovodům na sociální a zdravotní pojištění.

Délka trvání pracovní cesty Nové sazby stravného (2026) Původní sazby stravného (2025)
5 až 12 hodin 155 až 185 Kč 148 až 177 Kč
12 až 18 hodin 236 až 284 Kč 225 až 271 Kč
více než 18 hodin 370 až 442 Kč 353 až 422 Kč

Pozor na krácení stravného – při poskytnutí bezplatných jídel během pracovní cesty se stravné snižuje o 70, 35 nebo 25 % za každé jídlo (podle délky cesty).

Cestovní náhrady při použití soukromého vozidla

Pokud zaměstnanci používají firemní vozidlo ke služebním účelům, nemají nárok na cestovné. V případě použití vlastního vozu má zaměstnanec právo na proplacení:

1/ Spotřeby pohonných hmot (PHM), kterou stanovíte dvěma možnými způsoby:

  • Skutečnými náklady – zaměstnanci proplatíte účtenky za pohonné hmoty.
  • Paušálem – při vyúčtování použijete pevně stanovenou částku za kilometr, kterou MPSV pravidelně aktualizuje i několikrát v průběhu roku.
Druh paliva Nová výše náhrad za PHM (2026) Původní výše náhrad za PHM (2025)
Benzín automobilový 95 oktanů od 1. října 41,80 Kč/litr, předtím 34,70 Kč/litr 35,80 Kč/litr
Benzín automobilový 98 oktanů 39,00 Kč/litr 40,50 Kč/litr
Motorová nafta od 1. června 44,50 Kč/litr, předtím 34,10 Kč/litr 34,70 Kč/litr
Elektřina 7,20 Kč/kWh 7,70 Kč/kWh

2/ Amortizace, což je příspěvek za opotřebení vozidla, který je stanoven výše uvedenou vyhláškou. V roce 2026 činí základní sazba za 1 km jízdy osobním autem 5,90 Kč (2025: 5,80 Kč).

Pozor: Paušál uvedený výše je určený výhradně pro zaměstnance, kteří používají pro pracovní účely jiné než firemní auto.

Další výdaje

Na základě doložených účtenek nebo faktur jste povinni zaměstnancům proplatit také další vynaložené náklady např. spojené s ubytováním a cestováním hromadnou dopravou.

Ve Vaší kompetenci je však určit zaměstnancům, jak a čím se budou dopravovat nebo kde budou spát. Když si zaměstnanec vybere jiný (dražší) dopravní prostředek než Vámi schválenou variantu, případně luxusní hotel, proplatíte mu náklady pouze do předem schválené výše.


Zahraniční cesty

Pro služebky do zahraničí platí podobná pravidla jako pro tuzemské cesty. Liší se zejména ve výši zahraničního stravného, které pro rok 2026 upravuje vyhláška č. 489/2025 Sb. V ní je určena základní sazba pro každý stát.

Mimo to můžete zaměstnancům poskytnout i další cestovní náhrady stanovené na základě vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy jako např. kapesné, které může dosáhnout až výše 40 % denního stravného.


Nelámejte si hlavu s pracovními cestami

Nestresujte se tím, jestli správně používáte schválené formuláře nebo vyplácíte aktuální výši stravného. Zákony a další předpisy sledujeme za Vás! Soustřeďte se na řízení a rozvoj firmy a kompletní účetní agendu svěřte našemu účetnímu týmu.

Kontaktní informace

Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.

Tuto stránku chrání služba reCAPTCHA a vztahují se na ni Zásady ochrany soukromí a Smluvní podmínky společnosti Google.

Na co se nejčastěji ptáte

Ano, pokud s vysíláním na pracovní cesty nesouhlasil. Souhlas může být součástí pracovní smlouvy nebo samostatné dohody. Některé skupiny zaměstnanců, například těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečující o malé děti, musí souhlasit s každou pracovní cestou zvlášť.

Zaměstnanec má nárok zejména na náhradu jízdních výdajů, ubytování, stravné a proplacení dalších nezbytných výdajů souvisejících s pracovní cestou. Výše náhrad závisí na délce cesty, způsobu dopravy a dalších podmínkách.

V podnikatelské sféře činí minimální stravné v roce 2026 155 Kč při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, 236 Kč při cestě delší než 12 hodin a nejvýše 18 hodin a 370 Kč při cestě delší než 18 hodin. Pokud zaměstnanec dostane bezplatné jídlo, může se stravné krátit.

Pokud zaměstnavatel požádá zaměstnance o použití vlastního auta, náleží mu základní náhrada za každý ujetý kilometr a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. V roce 2026 činí základní náhrada za osobní automobil 5,90 Kč/km. Při použití auta pouze se souhlasem zaměstnavatele místo určeného dopravního prostředku mohou platit jiná pravidla.

Ne vždy. Pokud zaměstnanec během cesty nepracuje, doba cestování mimo jeho rozvrženou směnu se zpravidla nepovažuje za pracovní dobu. Pokud cesta zasahuje do směny a zaměstnanec kvůli ní neplní pracovní úkoly, mzda se mu nekrátí.

Hlavním rozdílem jsou sazby zahraničního stravného, které se stanovují podle cílové země a doby strávené v zahraničí. Zaměstnanec může mít nárok také na kapesné a náhradu dalších výdajů souvisejících se zahraniční cestou.

Mohlo by Vás také zajímat