OSVČ na vedlejší činnost: jak si poradit s daněmi a odvody

Podnikání na vedlejší činnost je ideální volbou pro každého, kdo si chce přivydělat ke studiu nebo zaměstnání. Oproti hlavní výdělečné činnosti přináší řadu výhod – platíte nižší odvody a mnohdy se Vás netýkají ani měsíční zálohy na pojistné. Jaká jsou další specifika vedlejší činnosti OSVČ?

Podmínky živnosti na vedlejší činnost

Podnikání můžete v ČR provozovat jako hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost (SVČ). V případě hlavní činnosti bývá podnikání dominantním zdrojem příjmů, vedlejší SVČ slouží spíše jako přivýdělek. Liší se především podmínkami pro povinné odvody, kterým se věnujeme dále v článku.

Jak určit, zda má podnikání charakter vedlejší živnosti? Podle zákona se SVČ považuje za vedlejší, když:

  • jste zaměstnanec (a zaměstnavatel za Vás odvádí pojistné);
  • jste student mladší 26 let;
  • máte nárok na mateřskou dovolenou či rodičovský příspěvek, případně pečujete o osobu, která je závislá na péči druhých;
  • pobíráte starobní nebo invalidní důchod;
  • vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách ČR.

Pokud Vaše podnikání splňuje některou z podmínek, můžete provozovat živnost jako vedlejší činnost a týkají se Vás níže uvedená pravidla.


Vedlejší činnost a daňové povinnosti

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Podobně jako u hlavní činnosti daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál.

Kromě těchto dvou možností se můžete setkat ještě s paušální daní, kterou však jako OSVČ na vedlejší činnost nemůžete využít – je určena pouze podnikatelům na hlavní činnost.

Paušální výdaje

U výdajového paušálu se výdaje pro daňové účely vypočítají jako procento z Vašich příjmů. Nezáleží přitom na výši Vašich reálných výdajů. Procento závisí na typu živnosti, jako OSVČ se Vás týkají tyto sazby:

  • 80 % z příjmů se uplatňuje u řemeslných živností, zemědělství a lesnictví;
  • 60 % z příjmů u ostatních živností (volných, vázaných a koncesovaných);
  • 40 % z příjmů z činnosti, na kterou nemáte živnost (například příjmy z autorských práv nebo ze svobodných povolání a podnikání podle zvláštních předpisů – advokát, notář, daňový poradce apod.).

Skutečné výdaje

Druhou možností je uplatnění skutečných výdajů. To se vyplácí zejména v situacích, kdy Vaše reálné výdaje převyšují ty paušální (k tomu často dochází například při přeprodeji zboží). Při využití této možnosti Vám však zákon ukládá také povinnost vést daňovou evidenci, která u paušálních výdajů není zapotřebí.


Vedlejší činnost a sociální pojištění

Při podnikání na vedlejší činnost máte v této oblasti situaci poměrně snadnou. Účast na sociálním pojištění se Vás týká pouze v případě vyššího příjmu. Každá OSVČ nezávisle na výši příjmů musí také každoročně podat na ČSSZ přehled o příjmech a výdajích.

Jaké jsou konkrétní podmínky?

  • V prvním roce podnikání nehradíte zálohy – pojištění doplatíte ČSSZ jednorázově.
  • Sociální pojištění z vedlejší živnosti nemusíte platit, pokud byl Váš roční příjem menší než rozhodná částka (v roce 2022 jde o 93 387 Kč). Naopak je pro Vás povinné, jestliže tento limit přesáhnete.
  • Při vyšších příjmech nad rozhodnou částku začnete odvádět měsíční zálohy v minimální výši 1 137 Kč. Rozdíl se srovná na základě ročních přehledů pojistného (pojištění na začátku dalšího roku buď doplatíte, nebo Vám ČSSZ vrátí přeplatek).
  • K účasti na sociálním pojištění se můžete přihlásit také dobrovolně.

Vedlejší činnost a zdravotní pojištění

Na rozdíl od sociálního pojištění musíte to zdravotní hradit vždy, a to i při nízkých výdělcích. Každoročně je také nutné u své zdravotní pojišťovny vyplnit přehled o příjmech a výdajích. Další povinnosti se pak odvíjejí od toho, zda jste státní pojištěnec, nebo podnikáte při zaměstnání.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců

Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Své pojišťovně na začátku dalšího roku podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově. Na základě přehledu Vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok. Jejich výše se odvíjí od skutečně dosaženého příjmu a netýká se Vás stanovená výše minimálních odvodů, které platí pro hlavní výdělečnou činnost.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců, kteří podnikají

Jestliže podnikáte při zaměstnání a zaměstnavatel za Vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění, měsíční zálohy neplatíte vůbec. Pouze jednou ročně podáte přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a pojistné doplatíte najednou podle výše svých skutečných příjmů.


V kostce: co a jak u vedlejší činnosti OSVČ

Podnikání na vedlejší činnost je skvělým způsobem, jak si přilepšit ke studiu, zaměstnání či rodičovské dovolené. Na rozdíl od živnosti na hlavní činnost zde totiž nemusíte platit povinné minimální zálohy (s výjimkou vysokých příjmů) a odvody zaplatíte až na základě dosažených výdělků. Při nízkých příjmech Vám navíc zcela odpadá povinnost odvádět z příjmů ze SVČ sociální pojištění.

Na co nezapomenout v prvním roce podnikání?

  • Zahájení podnikání oznamte finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a ČSSZ (zpravidla to však zařídí živnostenský úřad na základě podání jednotného registračního formuláře při založení živnosti).
  • Nemusíte platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění – pojištění uhradíte jednorázově na základě přehledů o příjmech a výdajích.
  • Na začátku následujícího roku podejte daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

Založte si živnost bez starostí

Rozhodli jste se, že se do podnikání pustíte, a potřebujete pomoci se založením živnosti? Ozvěte se nám – rádi Vám poradíme a vyřešíme veškerou administrativu.


Kontaktní informace

Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.

Mohlo by Vás také zajímat