Kategorie
(Ne)peněžní zaměstnanecké benefity: kdy z nich neodvádíte daň?
Příspěvky na sport, rekreaci nebo kulturu poskytuje svým pracovníkům celá řada zaměstnavatelů. Důvod je jasný – snaha své stávající či budoucí zaměstnance motivovat. I tyto benefity však mohou podléhat zdanění.
Peněžní či nepeněžní – to je oč tu běží
Daňový režim (jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele) se liší podle konkrétního benefitu. Správný přístup vychází z formulace zákona o daních z příjmů. Pro posouzení toho, zda lze příjem od daně osvobodit, je důležitý nejen účel příspěvku, ale i jeho forma. Benefit má ve většině případů nepeněžní podobu. Jenže jak ji definovat? V tom se mnohdy neshodne ani finanční správa a soudy, proto Vám přinášíme některé konkrétní příklady z praxe.
Poukaz na dovolenou
Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém posudku č. 7 Ads 31/2021-28 hodnotil situaci, kdy jistá firma proplatila svým zaměstnancům poukaz na dovolenou.
Pokud by tento poukaz zaměstnavatel proplatil poskytovateli rekreace, mohl by využít výhodnější daňový režim – u zaměstnance by se tedy jednalo o osvobozený příjem, který by zároveň nepodléhal povinnému pojistnému.
V situaci posuzované NSS ovšem firma částku k úhradě rekreace vyplatila přímo zaměstnancům na základě doložených výdajů. A v takovém případě nelze podle státní správy a NSS osvobození aplikovat. Při tomto postupu je podle jejich stanoviska nutné daný benefit považovat za peněžní, tedy zdanitelný příjem.
Převod mzdy do kafetérie
Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém rozsudku č. 5 Afs 295/2023 – 67 hodnotil situaci, kdy jistá firma umožnila svým zaměstnancům převést část mzdy do tzv. cafeterie. Zaměstnanci byli oprávněni tyto body využít na benefity jako sport, zdraví, rekreace, kultura apod., tedy na plnění, která jsou podle zákona osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Zavedený systém umožnil, že část mzdy byla vyplacena formou nepeněžních benefitů, které by podle zákona mohly být osvobozeny od daně a povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
Správce daně odmítl tento postup uznat, protože ji považoval za naturální mzdu - tedy formu mzdy, která je vždy předmětem zdanění. Podle názoru finanční správy je možné osvobodit od daně pouze benefity, které jsou poskytovány nad rámec mzdy, tedy bez přímé vazby na vykonanou práci. NSS však rozhodl, že není rozhodující, zda jde o mzdu nebo benefit. Klíčové je, jestli plnění splňuje všechny zákonné podmínky pro osvobození podle zákona o daních z příjmů.
Zdanění dárkových karet pro zaměstnance
Zaměstnavatelé často volí na konci roku dárkové karty jako benefit pro své zaměstnance. Jak však postupovat z hlediska zdanění?
Z pohledu zaměstnavatele představuje dárková karta nedaňový náklad – to znamená, že si ji nemůže odečíst ze svého základu daně.
Hlavní otázka se týká zdanění na straně zaměstnance a povinnosti odvést pojistné. Dárkový poukaz až na specifické výjimky nelze považovat za osvobozený příjem, a je proto nutné jej posuzovat jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Jedná se o nepeněžní příjem, který se pro účely zdanění zahrnuje do základu daně zaměstnance. Z tohoto příjmu (z hodnoty dárkové karty) je proto zaměstnanec povinen odvést vedle daně z příjmů i pojistné (sociální a zdravotní).
Daně jednoduše
Potřebujete poradit v otázce daní? S vedením účetnictví Vám rádi pomůžeme. Stačí nás kontaktovat pomocí níže uvedeného formuláře.
Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.