Kategorie
10 nejznámějších zaměstnaneckých benefitů a jejich daňová (ne)uznatelnost
Kromě výše mzdy, zajímavé náplně práce a pohodového kolektivu přispívají ke spokojenosti i firemní benefity pro zaměstnance. Mimo to Vám pomohou také při náboru. Nastavení benefitů se ale promítá do daňového zatížení firmy i zaměstnanců. Podívejte se na různé druhy benefitů a jejich daňové dopady, abyste zjistili, které z nich jsou nejvýhodnější pro Vás i pro zaměstnance.
Osnova článku:
- Co jsou zaměstnanecké benefity?
- Hlavní typy firemních benefitů a daňová uznatelnost
- Stravování
- Příspěvky na pojištění a připojištění na stáří
- Prémie a 13. plat
- Home office
- Firemní vozidlo a příspěvky na dopravu
- Dovolená navíc a sick days
- Příspěvky na vzdělávání
- Multisport karta
- Firemní školka
- Další občerstvení mimo příspěvek na stravování
- Jak účtovat zaměstnanecké požitky?
- Pomůžeme Vám s nastavením benefitů a mzdovou agendou
Co jsou zaměstnanecké benefity?
Benefity (nebo také požitky) pro zaměstnance jsou nefinanční či finanční odměny, které zaměstnavatel poskytuje svým pracovníkům nad rámec jejich základní mzdy. Tyto výhody podporují motivaci, loajalitu a spokojenost zaměstnanců, a promítají se tak i do produktivity práce.
Některé benefity jsou daňově zvýhodněné a mohou se vyplatit Vám jako zaměstnavateli i Vašemu zaměstnanci z hlediska daní a odvodů pojistného. Obecně dělíme benefity na:
- 1
Peněžní = přímé finanční odměny.
Příspěvky: na životní pojištění, penzijko či dopravu
Bonusy: 13. plat, vánoční či jinak tematické bonusy jako např. bonus k narozeninám, narození potomka či určitému počtu let ve firmě
Stravenky i stravenkový paušál
- 2
Nepeněžní = odměny, které nemají podobu přímé finanční kompenzace.
Home office
Firemní automobil*
Dovolená navíc či sick days
Multisport karta
Firemní školka
* I když je firemní automobil nepeněžním benefitem, jeho užívání zaměstnancem se přičítá do jeho mzdy/platu a vždy podléhá dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Pro ostatní nepeněžní benefity (vyjma zdravotních) platí stejné pravidlo – osvobozené od daně z příjmů jsou pouze tehdy, pokud u daného zaměstnance během celého roku v součtu nepřesáhnou polovinu aktuální průměrné mzdy (pro rok 2025 je tato částka 23 278 Kč, v roce 2024 byla 21 983 Kč). Vše nad tuto hranici je pro zaměstnavatele daňově uznatelný nákladem, ale pro zaměstnance už představuje zdanitelný příjem, a tedy podléhá i dani z příjmů a odvodům.
Hlavní typy firemních benefitů a daňová uznatelnost
Benefity mají rozdílnou formu i povahu, a proto se liší i z hlediska zdanění. Některé potěší zaměstnance, protože jsou osvobozené od daní z příjmu, jiné si zase Vy můžete uplatnit jako daňový náklad. Několik z nich dokonce splňuje obě podmínky, a jde tak o ideální benefit pro obě strany. Konkrétní informace o každé kategorii najdete níže.
1/ Stravování
Stravování jako benefit může mít více podob:
- Nepeněžitým příspěvkem na stravování je zajištění vlastního stravovacího zařízení.
- Peněžitý příspěvek pak představují stravenky, elektronické stravovací karty a stravenkový paušál (tj. peníze na stravování, které dáváte zaměstnanci nad rámec výplaty).
Příspěvky na stravování se daní podle pravidel uvedených v § 6, odst. 9, písm. b) ZDP. Do limitu 70 % horní hranice tuzemského stravného, které lze poskytnout zaměstnanci (v roce 2025 tedy 123,90 Kč, v roce 2024 platilo 116,20 Kč) jsou však od daně osvobozeny.
Je zároveň třeba si pohlídat, abyste měli příspěvek na stravování pro zaměstnance zakotvený ve vnitřních předpisech či v kolektivní nebo pracovní smlouvě.
Další podmínky pro daňové osvobození příspěvku do limitu 123,90 Kč (částka platí pro rok 2025):
- Zaměstnanec nemusí pracovat na směny, ale musí odpracovat alespoň 3 hodiny v daný kalendářní den.
- Pro směnu delší než 11 hodin včetně přestávky lze poskytnout druhý příspěvek na stravování s osvobozením v rámci limitu 123,90 Kč na směnu.
2/ Příspěvky na pojištění a připojištění na stáří
Zaměstnavatel může svým zaměstnancům přispívat například na:
- životní pojištění,
- penzijní připojištění,
- dlouhodobý investiční produkt (tzv. DIP).
Pro zaměstnavatele: Pokud je to ustanoveno ve vnitřních předpisech, jde o daňově uznatelný náklad.
Pro zaměstnance: Příspěvek je osvobozen od daně z příjmu do výše 50 000 Kč ročně (limit se vztahuje na všechny zmíněné finanční produkty dohromady).
3/ Prémie a 13. plat
Finanční prémie, 13. nebo 14. plat spadá do peněžních benefitů, a podléhá tak dani z příjmu a platbě sociálního a zdravotního pojištění stejně jako běžná mzda. Finanční prémie je možné vyplatit kdykoli během roku. 13. plat se vyplácí zpravidla během prosince či začátkem ledna a 14. plat obvykle v polovině roku (někdy se bere jako příspěvek na letní dovolenou).
Pro zaměstnavatele: 13. plat i prémie či bonusy jsou pro firmu daňově uznatelným nákladem a zdaňují se stejně jako běžná mzda.
Pro zaměstnance: 13. plat, prémie a bonusy jsou součástí hrubé mzdy, a proto se z nich odvádí daň z příjmu i pojistné. Zaměstnanec tak dostane na účet čistou částku po všech odvodech spolu se mzdou.
4/ Home office
Home office neboli práce z domova je stále rozšířenějším firemním benefitem, který mnozí zaměstnanci požadují. Jelikož zaměstnanec nepracuje z kanceláře, ale z vlastního domova, může zažádat o náhradu nákladů (elektřina, voda, topení apod.).
Náhradu lze poskytnout těmito způsoby:
- úhradou reálných nákladů,
- úhradou paušálu podle vyhlášky MPSV.
Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout i na tom, že náhrady vyplácet nebude.
Jak je to z hlediska zdanění náhrad za home office?
Pro zaměstnavatele: Náhrady za home office jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad, pokud jsou hrazeny způsoby uvedenými výše (paušál či reálné náklady).
Pro zaměstnance: Pokud náhrady nepřesahují limit daný MPSV (aktuálně 4,8 Kč/hod.), nepodléhají dani ani platbě pojištění. V případě, že částka hrazená zaměstnavatelem tento limit překračuje, je třeba ji standardně zdanit a zaplatit odvody.
5/ Firemní vozidlo a příspěvky na dopravu
Firemní automobil je pro některé typy profesí naprosto nezbytný, zároveň však může posloužit jako skvělý benefit pro zaměstnance. A to v případě, že mu dáte možnost využívat vozidlo nejen pro pracovní cesty, ale i pro soukromé účely.
Kromě toho můžete svým zaměstnancům na dopravu do práce poskytnout příspěvek, což jim po finanční stránce usnadní každodenní dojíždění.
A) Bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely
Pro zaměstnavatele: náklady související s automobily jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné s výjimkou nákladů na pohonné hmoty pro soukromé účely zaměstnanců.
Pro zaměstnance: pokud pracovník využívá automobil i pro osobní účely, bere se tato možnost jako jeho příjem. Do mzdy ke zdanění pak vstupuje ve výši jako:
- 1 % vstupní ceny u běžného vozidla (jezdí na benzín či naftu),
- 0,5 % vstupní ceny u nízkoemisního vozidla (hybridní auta),
- 0,25 % vstupní ceny u bezemisního vozidla (typicky elektromobily).
Tato částka se jako příjem počítá ze vstupní ceny vozidla včetně DPH a za každý započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, minimálně také vždy ve výši 1 000 Kč.
B) Příspěvek na dopravu
Pro zaměstnavatele: jde o daňově uznatelný náklad, pokud je uvedený ve vnitřních předpisech nebo kolektivní či jiné smlouvě.
Pro zaměstnance: ať už jde o finanční částku nebo zajištění dopravy zaměstnavatelem, je to příjem podléhající zdanění a odvodům na pojištění.
6/ Dovolená navíc a sick days
Dovolená navíc je ta část dovolené, která přesahuje zákonný rozsah 4 týdnů.
Sick days jsou pro zaměstnance i zaměstnavatele specifické v tom, že se na ně nevztahují žádná speciální pravidla daná zákonem. Sick days je možné hradit různými způsoby, nejčastěji ve výši průměrného výdělku, ale závisí na rozhodnutí zaměstnavatele.
Sick days není možné převádět do dalšího roku a nemáte ani povinnost je proplácet při ukončení pracovního poměru, při přechodu z mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou apod.
Pro zaměstnavatele: Náklady na dovolenou navíc jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné a platí se formou náhrady mzdy, která podléhá standardním odvodům pojistného i dani z příjmů.
Pro zaměstnance: Dovolená navíc je považována za nepeněžitou výhodu, avšak tím, že za ní zaměstnanec dostává náhradu mzdy, podléhá jako jeho příjem standardnímu zdanění a odvodům.
7/ Příspěvky na vzdělávání
Příspěvky na vzdělávání zaměstnanců mají hodnotu pro zaměstnance i zaměstnavatele, kteří mohou využít nově nabytých zkušeností a dovedností svých pracovníků.
Jak funguje zdanění vzdělávacích kurzů, workshopů apod.?
Pro zaměstnavatele: Aby se z pohledu zaměstnavatele jednalo o daňově uznatelný náklad, musí jít o vzdělávání související s výkonem práce v dané firmě (tedy např. účetnický kurz pro účetní, nikoliv kurz kreslení)
Pro zaměstnance: Aby zaměstnanec nemusel příspěvek na vzdělávání danit, je třeba poskytnout jej v nepeněžité podobě – tj. proplatíte fakturu přímo vzdělávací agentuře.
8/ Multisport karta
Multisport karta je zaměstnanecký benefit, který umožňuje každý den využít jeden volný či zvýhodněný vstup do sítě relaxačních a pohybových zařízení po celé ČR.
Pro zaměstnavatele: Pokud plnění za Multikartu nepřesáhne roční limit pro osvobození zaměstnaneckých benefitů ve výši ½ průměrné mzdy, jde o daňově neuznatelný náklad. Firma ale neplatí z dané částky odvody na sociální a zdravotní pojištění, a tudíž to pro ni i tak znamená úsporu oproti navýšení mzdy.
Pro zaměstnance: Multisport karta je osvobozena od daně z příjmu i platby pojistného, pokud spolu s ostatními nepeněžními benefity nepřekročí polovinu aktuální průměrné mzdy. V případě, že si zaměstnanec kartu hradí zčásti či plně, cena karty se zaměstnanci vždy sráží z čisté mzdy.
9/ Firemní školka
Jeden ze způsobů, jak podpořit a motivovat pracující rodiče, je firemní školka. Oblíbený benefit, který usnadňuje návrat rodiče do práce, snižuje náborové náklady a šetří rodičům čas i peníze.
Přijetí konsolidačního balíčku na začátku roku 2024 se dotklo i zdanění firemních školek, které již nově nejsou plně osvobozeny od daně.
Pro zaměstnavatele: Na firemní školky se vztahují stejné zákony jako na jiné soukromé zřizovatele školek a musí tedy splnit zákonné podmínky na prostory, hygienu apod. Jejich zřízení a provoz hradí typicky zaměstnavatel.
Pro zaměstnance: Firemní školky stejně jako další vybrané benefity (podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů) jsou od roku 2024 osvobozeny od daně do jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy za rok. Vše nad tuto částku vstupuje do příjmů pracovníka a podléhá zdanění a odvodům.
Dejte si pozor na to, že do stejného limitu jako firemní školky se počítají i další nepeněžní benefity, a může tak dojít k jeho překročení, a tedy zdanění.
10/ Další občerstvení mimo příspěvek na stravování
Kromě příspěvků na stravování, které jsme popsali výše, jsou tu ještě benefity zahrnující drobné občerstvení na pracovišti, které v dnešní době nabízí stále více zaměstnavatelů například ve formě firemní snídaně nebo občerstvení během porady.
A) Pracovní oběd
U těchto benefitů si dejte pozor na to, aby bylo plnění přiměřené. Úřady zde kontrolují zejména to, zda nedochází ke zneužívání a vlastnímu obohacení.
Pro zaměstnavatele: Výdaj za pracovní oběd se považuje za nedaňový náklad.
Pro zaměstnance: Pracovní oběd např. s klientem se bere jako součást výkonu práce, a nepodléhá tak zdanění ani se nepočítá do denního limitu 123,90 Kč.
B) Drobné občerstvení
V rámci stravování můžete pořídit na pracoviště drobné občerstvení v podobě nealkoholických nápojů, kávy, ovoce, sušenek, jogurtů a podobně.
Pro zaměstnavatele: Výdaj za drobné občerstvení na pracovišti se považuje za nedaňový náklad. Jediné, co je možné započítat jako daňově uznatelný náklad, je pitná voda (neperlivá voda – balená i z kohoutku).
Pro zaměstnance: Počítá se jako prostředek pro zlepšení pracovního výkonu. Nepodléhá proto zdanění ani se na ně nevztahuje denní limit na stravování.
Jak účtovat zaměstnanecké požitky?
Účtování zaměstnaneckých benefitů bylo dlouho nejednotné. Některé firmy je vykazovaly jako náklad, což ovlivnilo jejich hospodářský výsledek, zatímco jiné je účtovaly na vrub vlastního kapitálu. To ztěžovalo srovnání finančních výkazů mezi podniky.
Nová interpretace Národní účetní rady I-52 z června 2025 vše konečně sjednocuje. Podle ní se zaměstnanecké benefity definují jako veškerá plnění, která zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za práci. Jedná se o nároky plynoucí ze smluv, interních předpisů nebo závazného příslibu. Mohou být peněžní i nepeněžní a poskytují se krátkodobě i dlouhodobě.
Interpretace I-52 proto prosazuje vykazování benefitů jako náklad. Důvodem je, že práce zaměstnance je v podstatě spotřebou externího zdroje, podobně jako jakákoli jiná služba. Náklad na mzdu a benefity tak patří do období, ve kterém zaměstnanec práci vykonal. Účtování benefitů pak vychází z jejich časového rozlišení následovně:
- Krátkodobé benefity – jsou splatné do jednoho roku; vykazují se jako náklad a zároveň závazek.
- Dlouhodobé benefity – jsou splatné v delším období, než 1 rok; vykazují se proto průběžně a hodnota závazku se postupně mění.
Pomůžeme Vám s nastavením benefitů a mzdovou agendou
Podmínky ve finančním světě se stále mění, a pokud si nejste jistí, jak nové limity aplikovat na stávající systém benefitů, nebo chcete zajistit, aby byl Váš benefitní program daňově co nejvýhodnější, jsme tu pro Vás.
Rádi poradíme v oblasti mzdového účetnictví a pomůžeme Vám zavést zaměstnanecké benefity tak, aby byly přínosné jak pro Vás, tak pro zaměstnance. Také pohlídáme všechny legislativní novinky a změny. Stačí se nám ozvat pomocí formuláře níže.
Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.