Kategorie
Vše, co potřebujete znát, než začnete podnikat na živnost
Vstup do světa OSVČ může být vzrušující, ale i náročný. Na každém kroku Vás čekají rozhodnutí, která mohou ovlivnit Váš budoucí úspěch v podnikání. Projděte si hlavní požadavky a náležitosti spojené se založením živnosti, abyste se mohli s jistotou pustit do podnikání.
Co se v článku dozvíte?
- Kdo je OSVČ?
- Podnikat jako OSVČ, nebo založit firmu?
- Jak zvolit obor podnikání?
- Kategorie živností a jejich podmínky
- Jak prokázat odbornou způsobilost?
- Kam umístit sídlo podnikání?
- Jak vypočítat a platit odvody?
- Jak danit své příjmy a podávat daňové přiznání?
- Živnost Vám zařídíme rychle a bez komplikací
Kdo je OSVČ?
OSVČ neboli osoba samostatně výdělečně činná je fyzická osoba, která podniká na vlastní účet, jméno a odpovědnost a jejíž příjmy plynou z podnikatelské činnosti. OSVČ může být například řemeslník, konzultant, lektor nebo kouč a další.
Na rozdíl od zaměstnance, který má nadřízeného a smluvní povinnosti k zaměstnavateli, jako OSVČ vykonáváte svou práci samostatně. Nesete veškerá podnikatelská rizika včetně odpovědnosti za dluhy a musíte si sami zajistit platbu daní i odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
OSVČ může podnikat na:
- hlavní činnost – podnikání „na plný úvazek”, tzn. živnost je Vaší hlavní pracovní náplní a zdrojem příjmu;
- vedlejší činnost – typicky podnikání při zaměstnání, studiu, mateřské/rodičovské dovolené nebo v důchodu.
Přemýšlíte, který typ činnosti pro Vás bude lepší? Přečtěte si více o tom, jak je to s daněmi a odvody při podnikání na vedlejší činnost.
Podnikat jako OSVČ, nebo založit firmu?
Jako začínající podnikatel stojíte před rozhodnutím, zda podnikat na živnost (OSVČ; fyzická osoba), nebo rovnou na firmu (s.r.o.; právnická osoba). Jaké jsou jejich plusy a minusy?
Živnost – OSVČ
Výhody | Nevýhody |
---|---|
Snadnější a rychlejší start podnikání bez nutnosti složité administrativy. | Osobní odpovědnost za závazky podnikání, v případě problémů může být ohrožen Váš osobní majetek. |
Nižší náklady na účetnictví a daňové přiznání, s paušální daní až nulové. | Vyšší daňové zatížení při vyšších příjmech (zejm. na platbách pojistného). |
Větší flexibilita v podnikání, neřešíte společné rozhodování a schvalování ostatních společníků. | Omezené možnosti získání financí, například obtížnější přístup k bankovním úvěrům. |
Firma – s.r.o.
Výhody | Nevýhody |
---|---|
Omezená odpovědnost společníků, což znamená, že osobní majetek není v případě závazků ohrožen. | Složitější a nákladnější proces zakládání a vedení společnosti včetně povinnosti vést účetnictví. |
Praktický způsob, jak podnikat ve více lidech. | Vyšší náklady na provoz a administrativu. |
Větší důvěryhodnost pro obchodní partnery a zákazníky. | Povinnost zveřejňovat účetní závěrky a další informace, ztrácíte soukromí – finanční situace společnosti je veřejně dohledatelná. |
Výběr právní formy podnikání je velmi individuální. Závisí na Vašem byznys plánu, potenciálních rizicích i příjmech. Více o obou variantách a rozdílech mezi nimi se dočtete v článku OSVČ, nebo s.r.o.
Jak zvolit obor podnikání?
Pro založení živnosti musíte splňovat všeobecné podmínky pro OSVČ, a to bezúhonnost a svéprávnost. Další podmínky se odvíjejí podle typu živnosti.
Kategorie živností a jejich podmínky
-
1
Volná: Stačí splnit všeobecné podmínky a živnost je Vaše. Patří sem např. práce v reklamě či marketingu, vedení kurzů, překlady, práce kurýra na kole a další.
-
2
Řemeslná: Ke všeobecným podmínkám musíte ještě prokázat odbornou způsobilost. Mezi řemeslné živnosti spadá např. pekař, kamnář, kadeřník, truhlář, řezník a jim podobní.
-
3
Vázaná: Při jejím ohlášení musíte opět prokázat odbornou způsobilost. Mezi vázané živnosti patří obory jako vedení účetnictví, realitní zprostředkování, masérské služby, provozování autoškoly nebo optiky aj.
-
4
Koncesovaná: Zde je podmínkou získání úředního povolení (koncese). Stát se tím snaží regulovat vysoce konkurenční obory nebo obory, které vyžadují zvýšenou bezpečnost. Patří sem napříkla činnost dopravce včetně kurýrů, provozování cestovní kanceláře, výroba alkoholu apod.
Detailní tipy a rady do začátku najdete v našem článku Jak vybrat živnost – přehled oborů a podmínek.
Jak prokázat odbornou způsobilost?
Pro vázanou a řemeslnou živnost můžete odbornou způsobilost prokázat:
- vzděláním v oboru nebo v příbuzném oboru – doložíte své vysvědčení nebo diplom;
- odbornou kvalifikací nebo rekvalifikací – doložíte potvrzení o rekvalifikaci;
- praxí v oboru – doložíte potvrzení od zaměstnavatele o praxi vč. pracovní smlouvy.
Pokud sami nemáte patřičné vzdělání či praxi, nezoufejte. Můžete si k sobě přizvat tzv. odpovědného zástupce, který je odborně způsobilý pro danou činnost a bude za provozování Vaší živnosti zodpovídat.
Kam umístit sídlo podnikání?
Při zakládání živnosti je třeba do formuláře rovnou vyplnit adresu sídla OSVČ. Na ní byste měli být schopni alespoň přebírat poštu a komunikovat s úřady. Máte v zásadě 4 možnosti, kam umístit své sídlo:
-
1
Sídlo v trvalém bydlišti je jednoduché a nákladově efektivní řešení, jako OSVČ nepotřebujete ani souhlas majitele nemovitosti. Nevýhodou je však ztráta soukromí – Vaše adresa se objeví ve veřejných rejstřících.
-
2
Vlastní nemovitost (např. kancelář) je z pohledu ochrany soukromí lepší volbou než sídlo v bytě. Navíc neřešíte, jak získat souhlas s umístěním sídla od někoho cizího – můžete si jej podepsat sami.
-
3
Cizí nemovitost (např. kancelář) působí profesionálně. Zvažte, zda Vám náklady na pronájem prostor zbytečně nezatíží cash flow. Abyste adresu cizích prostor mohli uvést do živnostenského rejstříku, budete potřebovat úředně ověřený souhlas majitele této nemovitosti.
-
4
Virtuální sídlo – to představuje kombinaci cizí adresy bez nutnosti draze si platit fyzickou kancelář. Za pár korun využíváte atraktivní adresu a přitom můžete v klidu dál pracovat z domova. Souhlas majitele nemovitosti získáte od poskytovatele služby (např. od nás).
Více informací o sídle podnikání se dočtete v článku Kam umístit sídlo pro firmu (principy platí obdobně i pro OSVČ).
Jak vypočítat a platit odvody?
Zatímco za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel v rámci mzdy nebo platu, OSVČ si musí hlídat tyto platby sama. Každý rok stanovuje stát pro podnikatele takzvané zálohy – částky, které každý měsíc platí jako odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Zdravotní pojištění
Platba zdravotního pojištění se liší podle typu činnosti:
- Hlavní činnost – výše měsíčních záloh se odvíjí od základu daně uvedeného v daňovém přiznání. Platíte alespoň minimální zálohu stanovenou státem pro daný rok (3 143 Kč v roce 2025), a to i tehdy, pokud s podnikáním teprve začínáte.
- Vedlejší činnost – zdravotní pojistné se počítá podle skutečných příjmů. Jako začínající OSVČ na vedlejší činnost či státní pojištěnec (student, důchodce, osoba na mateřské či rodičovské) v prvním roce neplatíte nic, poté zaplatíte pojištění naráz za celý rok. V dalším roce Vám již pojišťovny vypočtou výši zálohy. Detailnější přehled o tom, za koho platí pojistné stát, najdete zde.
Sociální pojištění
Sociální pojištění má povinnou část (důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a nepovinnou část (nemocenské pojištění).
Platba sociálního pojištění se liší podle typu činnosti:
- Hlavní činnost – každý měsíc odvádíte zálohy alespoň v minimální výši dané státem. V roce 2025 odvádějí začínající OSVČ snížené sociální pojistné ve výši 3 399 Kč, stálí živnostníci pak 4 759 Kč.
- Vedlejší činnost – zálohu ve výši 1 496 Kč pro rok 2025 odvádíte jen v případě, že Váš roční hrubý zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání) přesáhl tzv. rozhodnou částku, která činí 111 736 Kč (nebo poměrově méně podle počtu měsíců podnikání).
TIP: OSVČ na hlavní činnost se mohou přihlásit k paušální dani, která v jedné částce sdružuje platbu za zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu. Když dodržíte její podmínky, nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny.
Přehledy o příjmech a výdajích
Po konci zdaňovacího období je třeba odeslat přehled o příjmech a výdajích ČSSZ a své zdravotní pojišťovně, ze kterého se stanoví zálohy na příští rok a vyčíslí přeplatek či nedoplatek na pojistném.
- Lhůta pro podání obou přehledů je vždy do 1 měsíce ode dne podání daňového přiznání.
- Podání provedete elektronicky přes web své zdravotní pojišťovny a ePortál ČSSZ.
Jste cizinec a chcete podnikat v ČR? Pomůžeme Vám založit živnostenský list a poradíme, jak hradí cizinci odvody na zdravotní a sociální pojištění nebo kde mají správně platit daně.
Jak danit své příjmy a podávat daňové přiznání?
Vedle odvodů pojistného se také na každou OSVČ vztahuje povinnost platit daň z příjmu se sazbou 15 % a podávat daňové přiznání.
Čtyři možnosti zdanění příjmů z podnikání
-
1
Paušální daň: Nejjednodušší způsob platby daně z příjmu a pojistného. Pokud se přihlásíte k paušální dani, stačí jednou za měsíc poslat předepsanou částku, která zahrnuje nejen daň z příjmu, ale i odvody na pojištění. Nepodáváte daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ.
Paušální daň má 3 pásma s různou výší platby, která se každým rokem mění. K paušální dani je třeba se přihlásit, a to buď hned při zakládání živnosti, nebo do 10. ledna daného roku.
-
2
Paušální výdaje: U paušálních výdajů sledujete pouze své příjmy, zatímco výdaje v daňovém přiznání uplatníte jako procento z příjmů. Výhodou je, že si můžete uplatnit vyšší výdaje, než ve skutečnosti máte, čímž si snížíte základ daně. Procento výdajů se liší podle typu činnosti (30, 40, 60 nebo 80 %). Paušál můžete uplatnit jen na příjmy do 2 milionů Kč.
-
3
Daňová evidence: V rámci daňové evidence sledujete jak příjmy, tak reálné výdaje, ze kterých se v přiznání vypočítá výsledná daň. Kromě toho musíte vést i přehled o majetku a dluzích. Daňová evidence se zpravidla vyplatí u podnikatelské činnosti s velmi vysokými výdaji.
-
4
Účetnictví: Nejnáročnější možností je vedení účetnictví. Povinně jej musíte vést, pokud máte jako OSVČ příjmy nad 25 milionů Kč ročně. Sledujete náklady, výnosy a všechny finanční toky ve svém podnikání formou podvojného účetnictví stejně jako firma. Jde tedy o administrativně složitý proces, který je pro většinu OSVČ nevýhodný.
TIP: Chcete se dozvědět více o výhodách a nevýhodách každé z možností? Přečtěte si náš článek o tom, jak zdanit příjmy z podnikání.
Daňové přiznání
Daňové přiznání musí podávat každá OSVČ s výjimkou těch, kdo jsou přihlášeni k paušální dani nebo mají nižší příjem než 50 000 Kč ročně (respektive 20 000 Kč při zaměstnání).
Jako živnostník vyplňujete přiznání povinně elektronicky na portálu MojeDaně. Do formuláře uvedete své příjmy a výdaje (paušální nebo reálné), ze kterých bude vypočtena daň z příjmu. Návod krok za krokem najdete v článku o tom, jak vyplnit daňové přiznání.
Lhůta pro elektronické podání je do 2. května. V případě, že za Vás přiznání podává daňový poradce, ho můžete odevzdat až 1. července.
Je začínající OSVČ plátce DPH, nebo ne?
Jedna z častých mylných představ začínajících podnikatelů je, že jako OSVČ budou mít možnost nakupovat tzv. bez daně (DPH). Ve skutečnosti to tak ale není. Na začátku podnikání není živnostník automaticky plátcem DPH. Tím se stanete, až když překročíte obrat 2 miliony Kč za kalendářní rok.
Živnost Vám zařídíme rychle a bez komplikací
Teď už víte vše, co potřebujete k zahájení podnikání. Neradi stojíte fronty na úřadech? Vyřídíme živnost za Vás! Poradíme s výběrem oboru i veškerou administrativou. Ozvěte se nám prostřednictvím formuláře níže nebo jednoduše klikněte na tlačítko a službu si rovnou objednejte.
Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.