(Ne)daňové náklady na reklamu v praxi: jak to vidí soud?

Daňová uznatelnost nákladů je velmi komplexní téma, ve kterém řada firem tápe, a některé podniky se dokonce pokoušejí daň krátit. Jak takovou situaci řeší správní orgány, nám ukazují dva případy týkající se reklamy, které v roce 2022 posuzoval Nejvyšší správní soud (NSS).

Daňová (ne)uznatelnost nákladů na reklamní předměty

NSS se v rozsudku z 16. června zabýval otázkou daňové uznatelnosti nákladů na koupi reklamních předmětů. Správce daně rozporoval náklady na jejich pořízení daňovým subjektem. Vedly ho k tomu pochybnosti o rozsahu dodávky a využití předmětů v rámci podnikání dané firmy.

Podnik jako důkazy předložil pouze faktury, dodací listy a vzorky objednaných věcí. Neprokázal ovšem, že objednané reklamní předměty doopravdy převzal. Soud v účetnictví nalezl i další nesrovnalosti. Firma například předložené faktury evidovala jako neuhrazené závazky, ale její dodavatel tvrdil, že za zboží zaplatila – a to v hotovosti.

Pochybnosti vzbudily také faktury od jiného dodavatele daňového subjektu. Předmět plnění uvedený na dodacím listu totiž nesouhlasil s vystavenou objednávkou. Podnik nedostatek důkazů obhajoval také údajným zničením účetní evidence při povodni.

Podle správce daně firma nebyla schopna doložit skutečné převzetí zboží ani jeho využití pro svou ekonomickou činnost. Správce daně tedy předmětné faktury posoudil jako daňově neuznatelné, doměřil související daň z příjmů a stanovil sankce. NSS tento postup potvrdil.

Na vysvětlenou: Náklady se obecně dle zákona považují za uznatelné, pokud slouží k „dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.“ Podrobnosti se dočtete v článku o daňových nákladech.

Daňová (ne)uznatelnost nákladů na reklamu

Náklady na reklamu jsou obecně považovány za daňově uznatelný náklad. Mnozí podnikatelé platí poskytovatelům reklamních služeb nemalé částky a průkaznost takových nákladů z pohledu zákona o daních z příjmů mnohdy nechávají stranou. Jak ale ukázal nedávný rozsudek NSS, náklady na reklamu a její samotné využití je třeba mít řádně zdokumentované.

NSS se ve svém rozsudku č. 8 Afs 42/2020–58 zaměřil právě na reklamní služby, konkrétně na reklamu, která byla vysílaná na reklamních LCD panelech v nákupních centrech.

I přes výpovědi svědků a předloženou dokumentaci o poskytování služeb nebyly odstraněny pochybnosti správce daně a následně ani soudu o tom, v jakém rozsahu bylo plnění (ve smyslu frekvence vysílání reklamních spotů) poskytnuto. Je tedy podstatné prokázat nejen to, že reklama byla poskytnuta, ale zároveň i rozsah samotné reklamy. Jedná se tedy o další zpřísňující rozsudek na toto téma.

Co si z toho vzít?

Rozhodnutí institucí potvrzuje, že k prokázání daňové uznatelnosti nákladů nestačí pouze zaúčtovat přijatou fakturu. Jako daňový subjekt musíte prokázat, že všechny deklarované náklady jsou oprávněné a skutečně souvisejí s Vašimi zdanitelnými příjmy.

Vedle smlouvy o poskytování služeb, kde je přesně specifikováno samotné plnění a jak často bude poskytováno, byste měli být vždy schopeni prokázat, že k plnění skutečně došlo, resp. docházelo průběžně. Vhodným důkazem jsou například fotografie, které prokáží reklamní plnění v daném místě a čase – ideálně je pořizujte pravidelně.

Nevíte, jak určit, které náklady jsou daňově uznatelné? S orientací Vám pomůže náš článek o daňových a nedaňových nákladech. A pokud potřebujete poradit s vedením účetnictví, neváhejte se na nás obrátit pomocí formuláře níže.


Kontaktní informace

Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.

Mohlo by Vás také zajímat