Kategorie
Progresivní daň v České republice: jak funguje a koho se týká?
Máte nadstandardní příjmy a chcete vědět, kolik reálně odvádíte na daních? Vysvětlíme Vám, jak aktuálně fungují daňová pásma a ukážeme konkrétní příklad výpočtu, kolik Vám po progresivním zdanění skutečně zůstane.
Co se v článku dozvíte:
Co je progresivní daň a jak funguje?
Pojem progresivní daň se často objevuje v médiích i politických diskusích. Někdy může vyvolávat dojem, že po překročení určité hranice bude celý příjem automaticky zdaněn vyšší sazbou. Tak tomu ale není.
Progresivní zdanění znamená, že se s rostoucím základem daně může zvyšovat také sazba, kterou se příjem zdaňuje. Lidé s vyššími příjmy tak zpravidla odvádějí nejen vyšší částku daně, ale část jejich základu daně může podléhat také vyšší procentní sazbě.
Důležité je, že vyšší sazba se obvykle neuplatňuje na celý příjem. Základ daně se rozdělí do jednotlivých pásem a každá část se zdaní příslušnou sazbou.
Pokud tedy poplatník překročí hranici vyššího daňového pásma například o 10 000 Kč, vyšší sazba se použije pouze na těchto 10 000 Kč. Zbývající část základu daně se nadále zdaňuje nižší sazbou.
Jaké sazby daně platí v České republice?
Český daňový systém už progresivní prvek u daně z příjmů fyzických osob používá. Aktuálně se uplatňují dvě sazby:
- 15 % pro část základu daně do stanovené hranice,
- 23 % pro část základu daně, která tuto hranici přesahuje.
Pro rok 2026 je roční hranice pro použití 23% sazby 1 762 812 Kč, což odpovídá 36násobku průměrné mzdy. U měsíčních záloh zaměstnanců je hranice stanovena na 146 901 Kč. Tyto částky se mohou každý rok měnit podle vývoje průměrné mzdy.
Druhá sazba daně byla zavedena v roce 2021 a od roku 2024 se hranice pro její použití snížila ze 48násobku na 36násobek průměrné mzdy.
Jak se progresivní daň počítá v praxi?
Představme si poplatníka, jehož základ daně za rok 2026 po zohlednění příslušných odpočtů dělá 2 000 000 Kč.
Základ daně se rozdělí na dvě části:
- částka do výše 1 762 812 Kč se zdaní sazbou 15 %,
- zbývajících 237 188 Kč se zdaní sazbou 23 %.
Orientační výpočet daně před uplatněním slev na dani je tedy:
- 1 762 812 Kč × 15 % = 264 422 Kč,
- 237 188 Kč × 23 % = 54 553 Kč,
Celková daň před slevami je v součtu 318 975 Kč.
Jako poplatník tedy neplatíte 23 % z celých dvou milionů korun. Vyšší sazba se vztahuje pouze na část základu daně, která přesahuje zákonem stanovenou hranici. Stejným způsobem se postupuje také při výpočtu měsíčních záloh zaměstnanců.
Od takto vypočtené daně se následně mohou odečíst příslušné daňové slevy a odpočty, například základní sleva na poplatníka. Výsledná daňová povinnost proto může být nižší.
Co by znamenalo zavedení širší progresivní daně?
Za progresivní zdanění v užším významu se obvykle považuje takový systém, který obsahuje více daňových pásem, například:
- nižší příjmy podléhají snížené sazbě,
- střední příjmy základní sazbě,
- vysoké příjmy jedné nebo několika vyšším sazbám.
Současný systém v České republice lze označit za mírně progresivní, protože pracuje pouze se dvěma sazbami. Vícepásmový systém by umožnil odstupňovat daňové zatížení detailněji.
Hlavní rozdíl oproti současnému českému systému by tedy nespočíval v samotném zavedení progresivity. Ta již v určité podobě existuje. Změnit by se mohl především počet daňových pásem, výše sazeb a hranice, od kterých by se jednotlivé sazby používaly.
| Současný český systém | |
|---|---|
| Počet sazeb | Dvě sazby 15 % a 23 % |
| Použití vyšší sazby | Pouze na část základu daně nad stanoveným limitem (36násobek průměrné mzdy) |
| Náročnost výpočtu | Relativně jednoduchá |
| Dopad na běžné příjmy | Zpravidla se uplatní pouze sazba 15 % |
| Dopad na vysoké příjmy | Část základu daně se zdaňuje sazbou 23 % |
Jaké jsou argumenty pro a proti progresivnímu zdanění?
- 1
Zastánci progresivního systému nejčastěji poukazují na princip schopnosti platit.
Podle tohoto přístupu představuje stejná sazba daně pro človeka s nižším příjmem větší zásah do jeho životní úrovně než pro člověka s příjmem vysokým. Vyšší zdanění nadstandardních příjmů může zároveň zvýšit příjmy veřejných rozpočtů nebo vytvořit prostor pro nižší zatížení nízkopříjmových skupin. Více daňových pásem pak může umožnit přesnější rozložení daňového zatížení mezi jednotlivé příjmové skupiny.
- 2
Odpůrci progresivního zdanění upozorňují zejména na možné zvýšení složitosti daňového systému.
Při aplikaci výrazně vyšších daňových sazeb může také klesat motivace dosahovat vyšších příjmů nebo naopak růst snaha přesouvat příjmy mezi jednotlivými obdobími, využívat jiné právní formy podnikání či hledat možnosti daňové optimalizace. Rozhodující je především konkrétní nastavení jednotlivých sazeb, hranic, daňových slev a odpočtů.
Koho se vyšší sazba daně týká?
Vyšší sazba se může týkat zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, pronajímatelů i fyzických osob s dalšími zdanitelnými příjmy, které vstupují do základu daně. Rozhodující přitom zpravidla není pouze výše hrubé mzdy, tržeb nebo přijatých plateb, ale výsledný základ daně.
U OSVČ proto limit nelze jednoduše porovnat s ročními tržbami nebo příjmy zaměstnance. Od příjmů OSVČ se nejprve odečtou skutečné nebo paušální výdaje. Následně se zohlední další příjmy, případné daňové ztráty, nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky.
Teprve z takto upraveného základu se vypočítá daň ve výši 15 % a případně 23 %. Od vypočtené daně se následně odečítají slevy na dani a daňové zvýhodnění.
TIP: Přečtěte si více informací o tom, jak se konkrétně počítá daň z příjmů fyzických osob.
Netápejte v daňové problematice sami
Nejste si jisti, zda a jak se Vás sazba progresivní daně dotýká? Obraťte se na naši účetní kancelář. Prověříme strukturu Vašich příjmů, vypočítáme předpokládanou daňovou povinnost a doporučíme vhodný postup. Stačí nás kontaktovat přes formulář níže.
Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.