Odvody OSVČ: jak na zdravotní a sociální pojištění?

Jako živnostníci si musíte řádné placení odvodů hlídat sami. V záplavě předpisů se však dá lehko ztratit. Proto jsme pro Vás připravili přehled základních povinností.

Povinné odvody v kostce

Všichni živnostníci povinně hradí nejen daně, ale také zdravotní a často i sociální pojištění. Kromě toho musí každý podnikatel (s výjimkou těch v režimu paušální daně) jednou ročně podávat přehledy o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Pravidla se liší mimo jiné podle toho, zda podnikáte na hlavní, nebo vedlejší činnost. Jak to poznáte?

• Pokud je pro Vás podnikání jediným/převažujícím zdrojem příjmů, jde zpravidla o hlavní činnost.
• Když podnikáte při studiu, zaměstnání, mateřské dovolené nebo v penzi, Vaše činnost se většinou považuje za vedlejší.

Pojďme se nyní podívat na to, jak odvody fungují v praxi.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění hradí každý podnikatel (OSVČ OSVČ na hlavní i vedlejší činnost).

Typ činnosti však určuje zásady pro výpočet pojistného. Pokud podnikáte na hlavní činnost, platíte povinně měsíční zálohy alespoň v minimální výši (viz přehledová tabulka).

U vedlejší činnosti se Vás minimální zálohy netýkají – pojistné se počítá vždy podle Vašich skutečných příjmů. Pokud podnikáte při zaměstnání, měsíční zálohy neplatíte vůbec a pojistné odvedete vždy jednou ročně po podání přehledu o příjmech a výdajích.

Jestliže podnikáte jako státní pojištěnec (při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi), v prvním roce podnikání rovněž neplatíte měsíční zálohy a pojistné uhradíte za celý rok po podání přehledu. Pro další období Vám pojišťovna stanoví měsíční zálohy, které vypočte na základě Vašeho přehledu. Detaily se dočtete v přehledu pro OSVČ na vedlejší činnost.

Výpočet pojistného

OSVČ své zdravotní pojišťovně povinně odvádí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění OSVČ se počítá jako 50 % z daňového základu. Daňový základ, přesněji dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti, je rozdíl mezi Vašimi příjmy z podnikání a souvisejícími výdaji.

Zákon určuje rovněž minimální výši vyměřovacího základu, ze kterého se dále odvíjí minimální výše povinných měsíčních záloh. Podnikatelé na hlavní činnost musí zaplatit aspoň toto minimum, i kdyby jim podle vzorce vyšla nižší částka.

Pojistné na zdravotní pojištění OSVČ

Kdy zaplatit zálohu na zdravotní pojištění?

Zálohy na pojistné jsou splatné vždy od 1. dne kalendářního měsíce, na který pojistné platíte, do 8. dne toho následujícího.

Příklad: Termín pro platbu zálohy za leden je od 1. ledna do 8. února.

Pokud hradíte minimální zálohy na zdravotní pojištění, které se každý rok zvyšují, novou částku musíte odvádět hned od začátku nového roku (tedy do 8. února za leden) – nezapomeňte si tedy včas změnit trvalý příkaz. Stejně postupujete v případě, že aktuálně odvádíte vypočítané zálohy nižší než minimum pro rok 2024.

Sociální pojištění

Pravidla pro sociální pojištění jsou o něco složitější. Upravuje je hned několik právních předpisů, zejména zákon o pojistném na sociální zabezpečení a zákony o důchodovém a nemocenském pojištění. Jak tedy sociální pojištění OSVČ funguje?

Zatímco důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platíte povinně, nemocenské pojištění si OSVČ hradí dobrovolně.

Další pravidla pro platbu sociálního pojištění záleží na tom, zda vykonáváte hlavní, nebo vedlejší výdělečnou činnost, a také na výši Vašeho příjmu.

Hlavní činnost

Jestliže podnikáte na hlavní výdělečnou činnost, musíte platit sociální pojištění bez ohledu na to, kolik vyděláte. Každý měsíc také odvedete ČSSZ zálohu na sociální pojištění, a to alespoň v minimální výši (viz přehledová tabulka).

Vedlejší činnost

U vedlejší činnosti platíte povinně sociální pojistné pouze v případě, že Váš hrubý roční zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání) přesáhne rozhodnou částku – pro rok 2023 platila hranice 96 777 Kč a v roce 2024 činí 105 521 Kč. Pokud si vyděláte pod tento limit, sociální pojištění platit nemusíte. K placení se však můžete přihlásit i dobrovolně.

Pokud u vedlejší činnosti pojištění platíte, týkají se Vás rovněž minimální měsíční zálohy, ovšem ve snížené výši (viz přehledová tabulka).

Výpočet pojistného

Výše pojistného na sociální pojištění OSVČ se počítá jako procento z vyměřovacího základu. Ten se obdobně jako u zdravotního pojištění stanovuje jako 50 % z daňového základu (od roku 2024 dochází k navýšení na 55 %, vyšší procento se však vztahuje až na odvody z příjmů získaných v roce 2024). I v tomto případě zákon uvádí minimální výši vyměřovacího základu.

Roční pojistné se pak určí jako 29,2 % z vyměřovacího základu (28 % jde na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).

Pokud dobrovolně hradíte také nemocenské pojištění OSVČ, připlatíte si navíc 2,1 % z vyměřovacího základu (od roku 2024 se zvyšuje na 2,7 % a toto procento opět platí až na příjmy z roku 2024).

Pojistné na sociální pojištění OSVČ

Poznámka: Vládní konsolidační balíček od roku 2024 mění způsob výpočtu minimálního vyměřovacího základu, proto výše minimálních záloh výrazněji vzrostla.

Kdy zaplatit zálohu na sociální pojištění?

Zálohy na důchodové i nemocenské pojištění uhraďte vždy do konce měsíce, na který pojistné platíte.

Příklad: Termín pro platbu zálohy za leden je od 1. do 31. ledna.

A jak je to s platbou záloh v dalším období? Od ledna musíte vždy odvádět alespoň minimální zálohu na sociální pojištění platnou pro daný rok.

• Pokud tedy v roce 2023 hradíte zálohy v minimální výši, od ledna 2024 si upravte trvalý příkaz na nové minimum dle tabulky výše.
• Stejně postupujete v případě, že aktuálně odvádíte vypočítané zálohy nižší než ty minimální pro rok 2024.
• Jestliže však platíte vypočtenou zálohu vyšší než minimum pro rok 2024, v platbách pokračujte a novou vypočtenou částku začnete hradit až od měsíce, kdy podáte přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok (tedy když přehled odevzdáte v květnu, od května platíte novou částku).

Přehled o příjmech a výdajích

Každý podnikatel, který nevyužívá režim paušální daně, musí po skončení zdaňovacího období podat přehled o příjmech a výdajích. A to hned dvakrát – jednou pro zdravotní pojišťovnu a jednou pro ČSSZ.

Přehled o příjmech a výdajích je v zásadě roční zúčtování s pojišťovnou a ČSSZ, ve kterém vyčíslíte, kolik jste během roku uhradili na zálohách a kolik je případně třeba doplatit podle výše Vašich příjmů. Při výpočtu také zjistíte, jak vysoké zálohy budete platit v následujícím roce – opět platí, že musíte odvádět alespoň minimum pro daný rok.

Příklad: Podnikatel měsíčně platí minimální zálohy na zdravotní pojištění ve výši 2 722 Kč, takže během roku 2023 odvedl pojišťovně celkem 32 664 Kč. Využívá 60% výdajový paušál a za rok 2023 si vydělal 1,5 milionu Kč. V přehledu si spočítal, že při tomto příjmu vychází roční pojistné na 40 500 Kč. Na zdravotním pojištění mu tak vznikl nedoplatek 7 836 Kč.

Daňové přiznání podává elektronicky s lhůtou do 2. května 2024. Odevzdá ho 30. dubna, takže přehled pojišťovně zašle do 30. května a do 8 dnů od podání zaplatí nedoplatek.

Odvody v rámci paušální daně

Živnostníci mohou dobrovolně vstoupit také do režimu paušální daně. Ta spojuje povinné odvody a platbu daně z příjmu – podnikatel tak měsíčně platí jednotnou částku podle svého daňového pásma. Pokud po celý rok dodržíte podmínky paušálního režimu, nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy.

Paušální daň sice znamená méně administrativy, ne vždy ale vychází výhodněji než standardní odvody. Podrobnosti se dočtete v článku o paušální dani.

Administrativu vyřešíme za Vás

Jde Vám ze všech těch pravidel hlava kolem? Nejste v tom sami. S odvody i daněmi Vám rádi pomůžeme. Zpracujeme pro Vás daňové přiznání i povinné přehledy. Zanechte nám vzkaz ve formuláři níže a probereme detaily.